Našim tipem na zimní fotovýlet je hrad Frýdštejn. Pokud počasí vyjde a bude mrazivá a bílá zima, můžete se těšit na krásné záběry třpytivého sněhu a celkově romantickou zimní atmosféru středověkého hradu. Nebude-li nám paní Zima nakloněna, bude vás i tak čekat příjemná procházka.
Asi není rodáka z Libereckého kraje, který by neznal mohutný, na skále postavený, hrad s dominantní věží. Pro „přespolní“ přidáme pár indicií. Nejkrásnější přístup je od železniční stanice Malá Skála, vzhůru asi 3 km po červené značce, přes Panteon (také hrad). Auto zaparkujte na zpevněném parkovišti kousek pod obcí Frýdštejn. Odtud začne i vaše zimní procházka. Hned nad parkovištěm ze zatáčky silnice se vám otevře první romantický pohled na zříceninu hradu, která právem učarovala i filmařům. Hrad můžete vidět v pohádce „O létajícím ševci“ i ve filmu „Tajemný hrad v Karpatech“.
První místo jsme vám už prozradili, pokračujte dál po silnici vzhůru až ke křižovatce u kapličky. Poodstoupíte-li kousek ze silnice směrem na Voděrady, pak se vám s trochou štěstí podaří záběr se selskou bránou v popředí a hradem jako kulisou v druhém plánu. Kaplička sama si zaslouží také aspoň jednu fotografii. Stejně jako opodál stojící úly, které se díky svým pestrým barvám na sněhu obzvláště vyjímají. K hradu se dostanete po modře značené lesní cestě. Nesmíte minout nejkrásnější pohled na zříceninu ze špatně dohledatelné vyhlídky. Je asi 200 metrů před samotným hradem na dobře ukryté odbočce vpravo. Po pěšince se dostanete na malý skalní hřebínek. Nepohodlnou cestu vám nahradí luxusní výhled na mohutná zdiva, která zarůstají do skalních masivů. Tady můžete vyzkoušet všechny techniky fotografování, hodí se teleobjektivy na přiblížení nebo širokáče, které naopak zobrazí údolí a strmý hradní svah. Nezapomeňte na průhledy skrz větve, které nádherně orámují někdy nevýraznou oblohu. A myslete, zvlášť v zimě, na svoji bezpečnost. Tady můžete uklouznout dřív, než řeknete švec. Na jaře vám v dalším článku poradím jiné místo k fotografování, které je v zimě nepřístupné. Ale zpátky k zimnímu hradu. Opět stojíte na silnici, tentokrát před hradem samotným. Vyplatí se tady hledat netradiční úhly ve spojení například se širokoúhlými objektivy. Nebojte se diagonál, detailů a podobně. Hrad si obcházejte a neustále zkoumejte, jestli následující záběr není zajímavější než ten předešlý. Místa na kartě sice už ubývá, ale vyplatí se zajít po silnici ještě kousek výš. Odtud můžete komponovat ladovské motivy se šípky nebo jabloněmi u krajnice cesty.
Zcela určitě využijete kompletní vybavení. Kromě fotoaparátu se hodí celá řada objektivů. Se širokoúhlými si vyhrajete při tvoření celků a formování zajímavých liniích. Teleobjektivy vám přiblíží detaily zdiva. Při použití delšího ohniska využijete pomoc stativu. Bytelným stativem zamezíte chvění aparátu a pokud víc zacloníte, nemusíte se bát rozmazaného výsledku. Někdy můžete použít i přechodové filtry. Ty ale nemají takové uplatnění, jako filtr polarizační. Určitě nezapomeňte náhradní baterie. Ale tahle připomínka je pro každého mírně pokročilého fotografa už naprostou samozřejmostí.
Nesmíte zapomenout na správné nastavení expozice. Já používám poloautomatické nastavení s prioritou času. Zdá se mi to výhodnější, než manuál. Navíc mám pod kontrolou čas i při rychlé výměně objektivu. Připomínám, že odhadovaný čas, který zhruba udržíte v ruce, je převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti. Já mám aparát Canon 5D Mark III (full-frame) a nejdelší ohnisko 300 mm. Takže si nastavím expoziční čas minimálně na 1/300 vteřiny a mám „jakous takous“ jistotu, že záběr nerozhýbu ani po výměně objektivů. Pochopitelně, pokud nemáte full-frame, musíte počítat i kropfaktorem. Nedostatek světelných podmínek kompenzujte změnou nastavení ISO. Protože pracujete na sněhu, dá se předpokládat, že budete muset lehce přeexponovávat. Jinak by mohl být záběr zvláště ve stínech tmavý. Máte-li nastavenou jakoukoli automatiku (prioritu času nebo clony), nejlépe se hodí funkce korekce expozice (značená +/-). K dosažení světlejší fotografie rolujte do hodnot +. A ještě ten polarizační filtr. Sice původně sloužil k jinému účelu, ale v současné době je krajináři využíváný k vykreslení oblohy. Lehkým pootáčením kroužku filtru „polarizujete“ oblohu tak, že modré se vám zdá tmavší (syté) a mraky naopak vyniknou. Jeho velkou nevýhodou se může stát fakt, že tmavý šedý filtr zhruba dvakrát prodlužuje expozici.
Pokud se vám povedou fotky Frýdštejna, nahrajte nám je na náš facebook. My se rádi podíváme, případně vám je
okomentujeme.
za kolektiv LŠF se těší Šimon Pikous
leden 2018
Líbil se Vám článek? Řekněte o něm přátelům a sdílejte ho na Vašem facebooku.
